Recenzia knihy - Na cestách s L-410

Po dvou létech vydalo nakladatelství Svět křídel další vzpomínkovou knihu Alberta Orlity tentokrát nazvanou Na cestách s L-410 - Třicet roků s Turboletem. Autor, kterého čtenáři znají i z řady jeho příspěvků do našich časopisů Letectví+kosmonautika a Aero-Hobby, v ní vzpomíná na svoje zahraniční lety s L-410 uskutečněné v létech 1992 až 2014.

Sám autor v předmluvě uvádí, že kniha má být především cestopisná. To se mu podařilo i díky tomu, že od určitého momentu si začal, zejména u zahraničních cest, pořizovat chronologické poznámky nad rámec požadované povinné palubní dokumentace. Autor v předmluvě poctivě přiznává, že je v budoucnu chtěl využít pro články v časopisech, nakonec díky nim ale vznikla recenzovaná publikace. Zároveň vysvětluje kolísající počet obrazové dokumentace u jednotlivých kapitol, způsobený možnostmi fotografování v jednotlivých místech pobytu a nedochováním všech pořízených snímků, což se projevilo zejména na konci knihy, kde zůstalo nevyužito šest tiskových stran.

Předkládané dílo o 192 stranách standardního formátu chebského vydavatelství je členěno do sedmi kapitol, z nichž dvě úvodní jsou svým rozsahem nejdelší. V úvodní kapitole nazvané Letadlem po Společenství nezávislých států, aneb SNS ´92 popisuje au-tor akviziční cestu pořádanou vedením kunovického Letu a Generálním ředitelstvím Aero po nově vzniklých státech na území bývalého Sovětského svazu. Čtenáře v ní poutavě seznamuje s potížemi a zvláštnostmi, které je při této obchodní cestě provázely.

Stejné je to v druhé nejrozsáhlejší kapitole nazvané Pár týdnů v Džibuti. Na čtyřiceti třech stranách popisuje formou deníku svůj dvouměsíční pobyt v africkém Džibuti a létání pro společnost Puntavia. Pobyt v neklidném Džibutsku, sousedícím s Eritreou, Etiopií a Somálskem, nepostrádal dramatické okamžiky. Je jen škoda, že autor chybně identifikoval typ letounu u fotografie na straně 100. Uváděný Antonov An-124 Ruslan je ve skutečnosti americký Lockheed C-5 Galaxy v tehdy standardní tříbarevné kamufláži amerického letectva, o čemž svědčí mimo jiné americká vlajka na svislé ocasní ploše.

Zbývající kapitoly jsou již poměrně kratší, autor se v nich věnuje přeletu dvou L-410 do Jihoafrické republiky, letu s LR Airliners na Jaltu, předávacímu letu dvou L-410 do Chabarovsku na ruském Dálném východě, přeletu dalších dvou L-410 do Ulan-Ude, hlavního města Republiky Burjatsko, jež je součástí Ruské federace.

Závěrečná stať se zaměřuje na létání na ostrově Man. Tyto kapitoly jsou také doplněny větším množstvím fotografií nejen z leteckého prostředí, ale i zajímavostmi, které autor měl možnost během svých cest vidět. K nim patří snímky z Luxoru, přiblížení na tanzanské letiště Dodoma přes kruhový objezd, záběry z Jalty včetně paláce Livadia známého z jednání jaltské konference nebo úzkokolejné železnice na ostrově Man. Na rozdíl od většiny leteckých memoárových knih nejde o suchopárné čtení. Albert Orlita svým poutavým vyprávěním dokáže čtenáře vtáhnout do děje, jako se to přihodilo autorovi této recenze, když zapomněl vystoupit z tramvaje. Nezbývá než si přát, aby jeho dvě vzpomínkové knihy nezůstaly osamoceny.

Kniha Na cestách s L-410 / Autor: Albert Orlita

TEXT ČLÁNKU: JAROSLAV MATOULEK