Velké dějiny zemí Koruny české XIX. (1968)

Dobová levice litovala, že pokus nasadit socialismu lidskou tvář skončil pod pásy tanků. Historik sice nemůže spekulovat, co by tento experiment přinesl, i tak je ovšem látka roku 1968 natolik bohatá, že vydá na celý svazek Velkých dějin zemí Koruny české.

Klíčových momentů, které příběh „osmašedesátého“ ženou vpřed, je mnoho: dva měsíce trvá odcházení Antonína Novotného z funkce prvního tajemníka, propuká Šejnova aféra, zaniká cenzura a vládnoucí strana ztrácí moc nad médii. Vzniká Akční program KSČ a krystalizují parametry nově vznikajícího politického systému, pootevírají se hranice na Západ, překotně se vyostřují československo-sovětské vztahy.

Devatenáctý svazek Velkých dějin sleduje, jak se demokratizační proces z podstatné části vymyká stranické kontrole, vedení státu bojuje za reformu na dvou frontách – doma a v socialistickém táboře – a nakonec čelí invazi, únosu do Moskvy a brutálnímu nátlaku „spojenců“. Autor hodnotí obsah tzv. moskevského protokolu a důsledky podpisu československé reprezentace. Zajímá ho však i to, jak na tyto dramatické události reagoval Západ.